Menu
Košík

Na co si dát pozor při nastavení fotoaparátu aneb pravidlo pěti M

Publikováno

Když začínáte fotit panoramatickou fotografii, je důležité se zamyslet nad tím, čeho se vlastně snažíte docílit. Chcete vytvořit jednu velkou fotografii tím, že vyfotíte několik menších. To je celé, nic na tom není. Nebo ano?

Dříve než začnete, dejte si pozor na nastavení fotoaparátu. Vzhledem k tomu, že se snažíme vytvořit velkou fotku z menších, je přinejmenším vhodné, ne-li nutné, aby všechny fotografie vzniknuly se stejným nastavením a aby se nic neměnilo v průběhu fotografování.

A z toho i vyplývá mé pravidlo pěti M:

1. Manuální nastavení expozice (času). Pokud necháte například režim Av nebo snad dokonce úplně automatický režim, nedopadne to dobře a v závislosti na tom, kam fotoaparát natočíte, bude expozice v každé fotce jiná. Spousta programů na skládání fotografií si s tím dnes už umí sice více či méně dobře poradit, ale proč vyrábět problémy tam, kde to není nutné? Nastavte na fotoaparátu režim M a expozici podle toho, jak světlá nebo tmavá scéna je kolem vás. U panoramatických fotografií se často stane, že rozdíl jasu mezi nejtmavějším a nejsvětlejším místem je větší, než je dynamický rozsah vašeho fotoaparátu. V takovém případě nezbývá než se smířit s přepaly nebo černými místy na fotce, případně použít bracketing.

2. Manuální nastavení clony. Zjistěte si, při které cloně má váš objektiv nejlepší optické vlastnosti, a tuto clonu natvrdo nastavte v režimu M vašeho fotoaparátu. U většiny fisheye objektivů je tato clona F8, včetně objetivu Sigma 8mm F3.5, který používám já. Nejen, že budete mít nejlepší obraz, ale i o hodně větší hloubku ostrosti, než kdybyste nechali největší světelnost u vašeho objektivu.

3. Manuální nastavení zaostření. Zaostření nastavte na takzvanou hyperfokální vzdálenost, při které budete mít ostré vše od nekonečna do velmi blízkého bodu. U fisheye tento bod bývá v cca 0,5m od objektivu (ano, skutečně takový rozsah lze docílit při cloně F8). Ideální je toto nastavení zaostření zaaretovat na objektivu například gumičkou, jinak hrozí jeho náhodné posunutí. Automatické zaostřování nebo jeho změnu doporučuji jen v případech extrémně špatných světelných podmínek a nutnosti snížit clonu a nebo pro kreativní účely (jinými slovy – pokud se učíte fotit panoramatické fotky, tak doporučuju ponechat zaostření nastavené dle návodu výše).

4. Manuální ISO. Ideálně samozřejmě co nejmenší, které fotoaparát umožňuje. Pokud potřebujete zvětšit ISO, tak jen v případě, že dobře víte, co děláte. Nastavení ISO na AUTO je zaručený způsob, jak zničit vaši fotografii…

5. Manuální nebo automatické vyvážení bílé (když víte, co děláte). Přednastavené režimy mají nevýhodu, že se ne vždy trefí do reálné situace. Automatické vyvážení bílé zase způsobí, že se fotky od sebe liší - každou totiž automatika vyhodnotí trochu jinak. Ideální je synchronizovat všechny fotografie do stejného vyvážení až na počítači. Více o této problematice v mém článku o vyvážení bílé barvy.

A samozřejmě šesté bonusové pravidlo: Při focení panoramatických fotek vždy zásadně fotíme do RAW formátu, který nám umožňuje si z fotkou pohrát na počítači (hlavně: trochu zachránit přepaly a upravit vyvážení bílé).

Nyní se můžete vrátit na Úvod do efektivního 360° fotografování.


Kdo další by o tomto článku měl vědět? Sdílejte



← Předchozí článek Následující článek →

Komentáře


   
Našemu eshopu věří špičky v oboru 360 VR, včetně:
Stijn Algoet
Florian Frey
Alexandr Reznik
Jann Lipka
Florian Knorn
Michael Kolchesky
Jürgen Schrader
Zeljko Soletic
Susanne Reddig
Klaus Reinfeld
... a tisíce dalších fotografů jako jste vy.